Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Angličtina, francouzština, němčina nebo španělština. To jsou jazyky, se kterými se setkala již většina z nás. Procvičujeme slovíčka, časujeme, doplňujeme členy a upravujeme slovosled. Klíčem k úspěchu je přijat cizí řeč za svou. Naučit se v ní i myslet, pojmout ní celý svět kolem sebe.
Svět některých lidí je ale poněkud tišší, poklidnější. Je místem, do kterého nepronikne (téměř) žádný zvuk. Jak vnímají jazyk ti, kteří od narození nebo jisté životní chvíle neslyší? Jak s nimi navázat společnou řeč? A jak proniknout do jejich světa a víc ho propojit s tím zvučným?
Na tyto otázky se snažili najít odpovědi žáci Zdravotnického lycea na Střední zdravotnické škole v Kladně. Ve spolupráci s organizací Tichý svět absolvovali kurz českého znakového jazyka. A to z jednoho důvodu – naučit se komunikovat s neslyšícími občany nebo pacienty, se kterými se v průběhu studia setkávají, či budou setkávat ve výkonu svého budoucího povolání. Absolvování tohoto (navíc akreditovaného) kurzu vede k zvýšení kvalifikace a pracovní prestiže.
Po sérii 16 lekcí se již žáci dokázali zeptat na telefonní číslo (a také jej nadiktovat), projít nákupní seznam nebo si popovídat tak nějak běžně, třeba o počasí. Zlatým hřebem byla školní vánoční besídka, na které absolventi kurzu popřáli krásné Vánoce – samozřejmě, v znakové řeči.
A co vy? Zajímá vás, jak propojit tichý svět s tím zvučným? Třeba vás kladenští zdravotníci rádi pozdraví znaky na uvítanou a ukážou vám, jak na to.
